Sólo rodičovství jako problém?

11.2.2014 | zkouknuto: 1884x | komentářů: 0

Nerada se vzdávám a spíš se snažím dívat na každý problém, že se dá vyřešit, jen chvíli (třeba i několik let) může trvat najít způsob, jak to udělat. Myslím, že jsem se setkala s některými problémy, které určitě řeší i ostatní rodiče, ale řekla bych, že v některých otázkách je sólo rodičovství přeci jen specifické.


Zpočátku jsem se potýkala zejména s pocitem velkého osamění, třeba po večerech, kdy nemůžete s nikým sdílet například radost nad tím, jak dítě roste a prospívá. V situaci sólo rodiče jsem se ocitla zcela neplánovaně, ještě před narozením dítěte. Situaci jsem naštěstí zvládala díky veliké podpoře mé rodiny.

Další problém, který jsem řešila, byl pocit izolace, který jsem zpočátku prožívala. Chtěla jsem si uchovat nezávislost a zůstala jsem v Praze. Díky pomoci mých rodičů jsem sehnala bydlení, ale začínala jsem v oblasti, kde jsem nikoho neznala. Snažila jsem se udržet kontakt s mými přáteli a jejich dětmi, ale poměrně brzy jsem pociťovala, že s tempem jejich aktivit mám problém udržet krok a nebyla jsem schopná sama s dítětem fyzicky zvládat programy a výlety, při kterých se můžou prostřídávat oba partneři. Už jen se po týdnu sama s dítětem někam sbalit, nanosit spoustu zavazadel a řídit několik hodin a pak se ještě aktivně účastnit výletů… Někdy jsem se při těchto setkáních také potýkala s pocitem, že s rodinami, kde jsou oba partneři, nemůžu sdílet stejné pocity a zkušenosti z mého osamělého rodičovství, že řeší úplně jiné problémy.

Jako velký tlak jsem vnímala návrat do práce. Po třech letech na rodičovské dovolené jsem přišla o místo, protože jsem nemohla vyhovět s pracovní dobou na plný úvazek, ale řekla bych, že s tímto problémem se nesetkávají jen sólo matky, ale všichni rodiče. Přesto si myslím, že zůstat bez práce je pro osamělé rodiče mnohem komplikovanější, protože jsou ve většině případů závislí pouze na jednom příjmu. Hledat si z této pozice práci není příjemné.

Měla jsem štěstí v tom, že jsem se krátce po obdržení výpovědi mohla zúčastnit víkendového školení APERIA pro úspěšný návrat na trh práce pro sólo rodiče. Školení mi ukázalo, že rodičovství mi přináší mnoho užitečných zkušeností i pro budoucí zaměstnání (efektivně organizovat čas, srovnat si činnosti podle jejich priority apod.) a bylo velice pozitivním impulsem pro mé sebevědomí při pracovních pohovorech díky skvělému školení i osobním konzultacím v oblasti práva, personalistiky a psychologie.

Co by mohlo pomoci

Žádost o místo ve školce pro mě bylo poměrně velkým stresem. Před nástupem do práce jsem do poslední chvíle nevěděla, zda místo dostaneme vzhledem k přeplněnosti školek, navíc je moje dítě narozené až na podzim. Hlavní kritérium pro přijetí dítěte alespoň v naší školce bylo pouze datum narození a byla jsem opakovaně upozorněna, že jiné kritérium není možné brát v úvahu. Dodnes jsem vděčná ředitelce naší MŠ, že po mé opakované žádosti vzala v úvahu mou životní situaci, požádala v městské části o navýšení počtu dětí ve třídě a moje dítě přijala. Mnoho jiných osamělých rodičů takové štěstí nemá.

Od státu bych v mé osobní situaci ocenila zejména možnost garantovaného místa v předškolním zařízení ve chvíli, když člověk může prokázat, že se vrací do zaměstnání a zároveň je na péči o dítě sám.

Určitě chybí i více možností dostupných služeb hlídání pro děti mladší 3 let. Když byly mému dítěti 2 roky, zaměstnavatel mi nabízel návrat do práce na menší úvazek, ale výdělek z něj by býval nestačil na uhrazení tehdy nabízených služeb hlídání, navíc nebyly ani dostatečně časově flexibilní.

Co se týká pomoci okolí, velkou úlevou a pomocí bylo po nástupu mé dcery do školky seznámení s jinou sólo matkou, se kterou jsme si začaly vypomáhat s vyzvedáváním dětí, odváděním na kroužky a vzájemným hlídáním. Umožňuje mi to práci na vyšší úvazek, ve které jsem spokojená, a naše děti nejsou ochuzené o zájmové aktivity.

Myslím, že by mi hlavně v prvních letech, kdy jsem s dítětem zůstala sama, byly pomocí i nějaké aktivity v mém okolí sdružující přímo sólo rodiče, kde by se mohli i se svými dětmi scházet, vzájemně se seznámit a případně si začít vypomáhat.

Lucie


Komentáře

Zatím žádné komentáře - buďte první!

Komentovat