Odborníci na Moravě mají zájem o sólo rodiče a jejich život

Olomouc 20. března Ostrava 13. března Ostrava 13. března Olomouc 20. března Olomouc 20. března
31.3.2014 | zkouknuto: 1488x | komentářů: 0

Vychovávat bez partneraV právě končícím měsíci březnu proběhly dva semináře o sólo rodičích a neúplných rodinách. Oba se konaly na Moravě - první 13. března v Ostravě, druhý o týden později v Olomouci. Ukázalo se, že mluvit o sólo rodičích a o tom, jak jim pomoci, má význam.


Oba semináře měly podobnou strukturu - v dopolední části proběhly prezentace a diskuse o tom, jaká je situace sólo rodičů v ČR z pohledu statistik a výzkumů na jedné straně, a ze zkušeností ze seminářů pro sólo rodiče, které realizovalo APERIO, na straně druhé. Odpoledne se zúčastnění dozvěděli o dobré praxi v práci se sólo rodiči, a to jak v partnerských zemích projektu, tak v rámci regionu, kde se seminář konal. Kvůli omezené kapacitě semináře jsme pro účast pečlivě vybírali ty, kteří mají k tématu co říci a zároveň přicházejí z různých institucí či center. Zúčastnění, mezi kterými převažovaly ženy, přicházeli z Úřadů práce, OSPOD, krajských úřadů, ale i azylových domů a center pro rodinu, nebo zastupovali zaměstnavatele.

Ostrava, 13. března

Ostravsko je region, který s Ústeckým a Karlovarským krajem sdílí přední příčku v podílu neúplných rodin mezi rodinnými domácnostmi. Zároveň ho charakterizuje nadprůměrná nezaměstnanost. Nebylo proto asi náhodou, že mezi účastníky byli pracovníci hned dvou azylových domů, kteří mluvili o velmi kritické situaci některých neúplných rodin.

Některé rodiny nepotřebují podle nich pomoc sociální, ale spíš humanitární. Kvůli nízkým platům a často i zadluženosti se některým obyvatelkám azylových domů nevyplatí pracovat - příjem ze zaměstnání by šel na úhradu splátek za předchozí půjčky, zatímco sociální dávky nemohou být splátkami dotčeny. Jejich motivace hledat práci či přemýšlet o vzdělávání je tedy zákonitě nízká.

Jak podpořit rodičovství?

Pokud mají chudé sólo matky s nízkým vzděláním jen malou šanci uspět na trhu práce, prioritou by podle jedné z účastnic měla být podpora rodičovských kompetencí těchto matek. Tak by bylo možné předejít přenášení nefunkčních vzorců chování na další generaci. Účinná by mohla být už i na pohled triviální změna - naučit je, že čas s dětmi lze trávit třeba čtením knížky, zpíváním písniček nebo říkáním říkadel.

Na závěr padla také důležitá otázka: problém sólo rodičů by se přece z velké části vyřešil tím, že by jim pomáhal aktivněji druhý rodič, nebo dědečkové a babičky. Ti všichni přece by měli mít zájem o dítě, které sólo rodič vychovává... V praxi ale nakonec velká část sólo rodičů zápolí se svou situací sama. Při debatě jsme našli řadu vysvětlení, ale žádné z nich dostatečně uspokojivé. Přesto ale nakonec všichni odcházeli s vědomím, že získali řadu užitečných podnětů a kontaktů pro práci se sólo rodiči.

Další témata a názory, které se na semináři objevily

  • Je třeba motivovat ženy i k drobným změnám své tíživé situace (ve výchově dětí, při hledání práce). Často se opakuje model neúplné rodiny generačně.
  • Organizace můžou ukazovat cestu nebo směr, ale nemohou změnit špatné návyky v rodině.
  • Velká nutnost svépomocných skupin (vzájemná podpora).
  • Pracovní úřady nabízejí mnoho rekvalifikací, ale většina zájemců přesně neví, co vlastně chce a může dělat do budoucna. Je nutné řešit i okolnosti uplatnění jednotlivých osob (např. matka samoživitelka musí mít zajištěnou školku pro dítě, aby následně mohla pracovat na své pracovním uplatnění).
  • Nelze nutit k rekvalifikaci, ale spíše motivovat a informovat.
  • Obec by měla mít možnost se výrazně podílet na rozhodování o tom, jaké organizace budou fungovat v její působnosti. Registrace rozdává Krajský úřad. Dochází k tříštění finančních prostředků.
  • Sociální dávky nemají jednotný výplatní termín. Matky samoživitelky se často dostávají do situace, že nedostanou včas dávky a tím pádem nemohou zaplatit třeba školku. Dítě musí zůstat doma a žena nemůže pracovat.
  • Azylové domy spolupracují s potravinovými bankami, ale jídlo jim chodí nepravidelně a ve složení, které nemůžou ovlivnit.
  • Potřeba setkávání a výměna zkušeností, vzájemná podpora.

Olomouc, 20. března

Stejně jako ostravský seminář, i ten olomoucký padl na výjimečně teplý a slunečný den. Prosvětlená zasedací místnost Olomouckého kraje, kde se seminář konal, měla možná i proto živou a dynamickou atmosféru. Účastníce a účastníci diskutovali se zaujetím o rizicích a ziscích sólo rodičovství a zamýšleli se, jak nejlíp vystihnout, kdo je sólo rodič. Nejvíc zaujalo přirovnání k vrcholku kopce - sólo rodič je někdo, kdo je sám, fouká na něj a je na něj vidět.

Maximalizace přínosů, minimalizace rizik

Mezi možné zisky sólo rodičovství zařadili zúčastnění i potenciál pro osobní růst a objevení dalších zdrojů pomoci a opory. Jako riziko naopak viděli vedle často jmenovaného vyčerpání i riziko závislosti - na drogách, alkoholu, ale i na dítěti. Posilování osobních zdrojů odolnosti i poskytnutí šance pro nalezení opory v okolí jsou tedy důležitou součástí práce se sólo rodiči, která slouží k prevenci sklouznutí do rizikového chování.

Jak toho ale dosáhnout? Zkušenosti účastníků a účastnic ukazují, že sólo rodiče se jen neradi "odhalují" a nechtějí se z obavy z diskriminace nechat identifikovat jako skupina, která potřebuje pomoc. Proto je také obtížné je přilákat na setkávání sólo rodičů, jak potvrdily zástupkyně komunitních a rodinných center. Přesto je ale nízkoprahová práce se sólo rodiči velmi důležitá, jak ukazují i zkušenosti ze zahraničí.

Sólo rodiče a rodiče žijící v partnerství - konkurují si?

Ačkoli sólo rodiče často řeší specifické situace, se kterými se rodiče žijící v partnerství nesetkávají (a naopak), rozhodně neplatí, že je pro ně přínosné jen setkávání se sólo rodiči. Výslovné uvedení sólo rodičů mezi klienty/ky rodinného či komunitního centra však může vést k tomu, že se sólo rodiče nebudou bát přijít a mluvit o svém sólo rodičovství. Obavám z přílišného protěžování sólo rodičů je pak možné předejít tím, že každá cílová skupina bude mít svůj vlastní program, což se osvědčilo např. ve Skotsku. Vedle programu pro sólo rodiče může centrum nabízet rodičům žijícím v partnerství program, kde se např. učí domlouvat se na slaďování práce a rodiny. Podpora sólo rodičů a podpora kompletních rodin může jít tedy ruku v ruce. Záleží jen na nastavení služeb a jejich pojmenování.

Další témata a názory

  • Nezaměstnanost osaměle žijících matek vede pak k dlouhodobé chudobě nejen těchto žen, když se projeví na výši jejich důchodu, ale i jejich dětí. Ty mají horší přístup k zájmovým kroužkům a činnostem, kde by přišly do kontaktu s dětmi s podobnými zájmy.
  • Stigma sólo rodičovství je často skryté a neuvědomované.
  • Potřeba síťování, výměny informací a kontaktů, a vzájemné spolupráce je velmi silná. Například regionální či obecní instituce ocenily potenciál spolupráce s rodinnými centry, který zatím plně nevyužívají.

Komentáře

Zatím žádné komentáře - buďte první!

Komentovat